Tak tato otázka mě trápila na počátku mé mise do keňské a tak trochu i české nemocnice v Itibu. Mise, od které už navždy budu mít dvě laboratoře – tu svoji českou parazitologickou a svoji keňskou, kde jsem biochemikem, hematologem, mikrobiologem, virologem a parazitologem v jedné osobě.
![](/ckfinder/userfiles/files/Projekty_zlepseni_lekarske_pece/%E2%80%9EA%20jak%20pozn%C3%A1te%2C%20co%20mu%20je%E2%80%9C/img_7183tym.png)
„Musíme tě představit Alešovi, ten tě nadchne,“ prohlásili loni na jaře kolegové z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. A měli pravdu. Aleš Bárta je český záchranář, který v roce 2005 založil za pomoci humanitární organizace ADRA v odlehlé oblasti Keni ve vesnici Itibo české zdravotnické středisko. Splnil si tím dětský sen spojit pomoc lidem, medicínu a Afriku dohromady. Od té doby uplynulo již více než 10 let a dnes byste malou českou nemocnici nepoznali. Díky jeho nezdolnému odhodlání, pomoci spolupracovníků a štědrosti českých dárců se změnilo mnohé. Kromě rekonstrukce budov, vybavení nemocnice, vyškoleného personálu i důvěra místních obyvatel svěřit se do rukou „muzungu“ (v překladu bílých lidí).
![](/ckfinder/userfiles/files/Projekty_zlepseni_lekarske_pece/%E2%80%9EA%20jak%20pozn%C3%A1te%2C%20co%20mu%20je%E2%80%9C/img_6227reflotron.png)
V březnu 2016 kolegyně zrovna odlétala na misi, jednu ze šesti, které Aleš v Itibu každý rok pořádá. „Zeptám se Aleše, jestli by ses mu hodila do týmu na srpen,“ slíbila. Den nato už volal Aleš z Nairobi, že vše probrali, člověk do laboratoře by se mu moc hodil, a jestli se mnou může počítat. Taková nabídka se neodmítá. Začala jsem zjišťovat vše dostupné o itibské nemocnici. Dočetla jsem se, že nemocnice se skládá z ambulance, převazovny, malého a velkého operačního sálku, zubařské ordinace, porodnice a z JIP a standardních lůžek. Rozšíření se dočkaly všechny části této nemocnice; porodnice je nově vybavena přístrojem, který může kontrolovat stav plodu v matce před narozením, a tak lékař může včas rozpoznat komplikace dítěte před porodem. Běžná ambulance je vybavena EKG přístrojem a v této chvíli dvěma ultrazvuky, přičemž jeden z nich je přenosný a dá se tedy využít v případě potřeby u pacientů i mimo zdravotnické středisko. V nově postavené budově byla zřízena dvě JIP lůžka, která jsou dnes již často využívána a dávají lékařům možnost výrazně lepší péče o kritické pacienty. Velmi brzy bude zprovozněn i rentgen, který je dnes ve vyspělém světě neodmyslitelnou součástí péče o nemocné, stejně tak dochází k dovybavování budoucího operačního sálu.
![](/ckfinder/userfiles/files/Projekty_zlepseni_lekarske_pece/%E2%80%9EA%20jak%20pozn%C3%A1te%2C%20co%20mu%20je%E2%80%9C/img_6519doktorafrican.png)
Nikde se příliš nemluví o laboratoři, a tak začínám shánět informace od lékařů, kteří už v Itibu byli. Zjišťuji, že laboratoř navazuje na ambulanci, sídlí v ní vystudovaný laborant a k dispozici má mikroskop, centrifugu, glukometr, CRP, přístroj na měření hematokritu, roztoky pro barvení na malárii a TBC, rychlotest na HIV a těhotenství, močové proužky a několik aglutinačních testů.
„A jak poznáte, co mu je, pokud pacient zrovna nemá malárii, TBC, HIV, syfilis nebo brucelózu?“ ptám se. „Odhadujeme,“ zní odpověď. U nás v západní společnosti výsledek z laboratoře představuje i přes 70 % informací, na jejichž základě se lékař rozhoduje o terapii. V rozvojových zemích je tomu jinak. Lékař se většinou musí spolehnout na své schopnosti, zkušenosti a intuici. Itibská nemocnice už však v tuto chvíli dávno překročila standardy podobných zdravotních center a nezadá si vybavením s mnohými keňskými nemocnicemi ve městech. Rozšíření laboratoře tak představovalo zásadní potřebu a posun v možnostech diagnostiky.
![](/ckfinder/userfiles/files/Projekty_zlepseni_lekarske_pece/%E2%80%9EA%20jak%20pozn%C3%A1te%2C%20co%20mu%20je%E2%80%9C/malarie.png)
Začalo tedy shánění vybavení pro biochemii, hematologii, mikrobiologii, virologii a parazitologii. Laboratoř se tak díky štědrosti sponzorů, jako je Roche s.r.o., mohla v srpnu rozrůst o biochemický analyzátor Reflotron, CoaguCheck, mikrobiologický inkubátor, potřeby pro měření sedimentace, vybavení na krevní obraz, několik barvicích řad a mnoho rychlotestů. V Itibu byla mezitím nově vykachlíčkována laboratoř, aby byla připravena na příjezd nových přístrojů.
![](/ckfinder/userfiles/files/Projekty_zlepseni_lekarske_pece/%E2%80%9EA%20jak%20pozn%C3%A1te%2C%20co%20mu%20je%E2%80%9C/sanitkadum_vyrez.png)
CoaguCheck se nám hodil hned několikrát, kromě monitoringu pacientů na terapii ředění krve se ukázal jako nedocenitelný pomocník i u jednoho nočního příjmu. V noci může být v Keni nebezpečno, nemocnice je proto zavřena a hlídána, přijímají se pouze akutní stavy a pro tyto případy členové mise slouží pohotovosti. Jednoho dne nás tak vzbudil strážný, že vezou muže, který se pokusil o sebevraždu a není zcela při vědomí. Pacienta jsme rychle přijali a začalo zajišťování vstupu pro infuze a současně i tlumočené zpovídání rodiny. Dozvídáme se, že se muž nejdříve opil místní pálenkou a poté měl spolykat jed na krysy. Ten u něj našli na stolku. Nikdo neví, jak daleko se ve svém plánu dostal. V tuto chvíli byl již pacient zacévkován a dvě infuze zajištovaly intenzivní proplach ledvin. Jelikož jed na krysy, který se u něj našel, byl na bázi warfarinu, jedinou možností jak zjistit, jestli jed již stihl požít, bylo pro nás právě změření INR za pomoci CoaguChecku. Výsledek nás uklidnil, INR měl zcela v normě, k požití jedu se tak s největší pravděpodobností nedostal. Na lůžku jsme tedy měli „jen“ silně podnapilého muže, kterého si po krátkém monitorování mohla rodina vzít domů.
![](/ckfinder/userfiles/files/Projekty_zlepseni_lekarske_pece/%E2%80%9EA%20jak%20pozn%C3%A1te%2C%20co%20mu%20je%E2%80%9C/reflotronnajipu.png)
Reflotron našel uplatnění hlavně na JIP. Asi po týdnu v Itibu jsme přijali patnáctiletou pacientku v těžkém stavu s poruchou vědomí. Doma ji měli v hliněné chýšce, nikdo se o ni nestaral. Rodina přisuzovala její stav duševnímu „rozhození“ po traumatizující události s matkou, která se nedlouho předtím pokusila o sebevraždu. Do nemocnice dívku přivezli ve stavu netečnosti, těžce dehydratovanou. Ve skutečnosti měla pokročilou, život ohrožující malárii s obrovským množstvím parazitů v krvi, což bylo vlastně příčinou jejího stavu. Ještě ten večer byla přesunuta na JIP. Obrovským a v důsledku i život ohrožujícím problémem se ukázalo její poškození ledvin, které způsobila těžká malárie spolu s dehydratací.
Zásluhou biochemického analyzátoru Reflotron jsme mohli sledovat hodnoty urey, kreatininu a draslíku a telefonicky konzultovat stav pacientky s odděleními JIP v ČR. Reflotron se osvědčil nejen jako diagnostický přístroj pro potřeby volby terapie, ale také jako nedocenitelný pomocník při konzultacích mezi Čechami a Keňou. Naměřené hodnoty výrazně přispívaly k utváření obrazu pacienta pro konzultující specialisty v Čechách. Nemocnice v Itibu se tak díky štědrosti sponzorů, jako je Roche s.r.o., mohla posunout zase o kousek dále v poskytování péče několika tisícům místních obyvatel, kteří by ke zdravotnictví na takové úrovni nikdy neměli přístup. Jménem svým a všech našich pacientů děkuji!
Více informací o projektu se můžete dozvědět na stránkách www.itibo.cz nebo na facebookovém profilu ItiboKenya.
![](/ckfinder/userfiles/files/Projekty_zlepseni_lekarske_pece/%E2%80%9EA%20jak%20pozn%C3%A1te%2C%20co%20mu%20je%E2%80%9C/sanitka.png)